Normative Species: How Naturalized Inferentialism Explains Us, Routledge, New York, 2024 This book is about rules, and especially about human capability to create, maintain and follow rules, as a root of what makes us humans different from other animals. The leading idea is that scrutinizing this capability is able to tell us who we humans are and what kinds of lives we live. It elaborates Wilfrid Sellars' visionary observation that "to say that man is a rational animal, is to say that man is a creature not of habits, but of rules"; and it builds on the ideas of Sellars' and Brandom's inferentialism, in a novel naturalistic version. The main tenet of inferentialism is that our language games are essentially rule-governed and that meanings are inferential roles. I see the task of reconciliation of inferentialism and naturalism as centered around the problem of naturalization of rules. I argue that the most primitive form of a rule is a cluster of normative attitudes. We humans are specific by our tendency to turn our attitudes on the attitudes themselves, and to do so in a specific way, which turns our "second-order" attitudes into "normative" ones. This self-reflective structure characterizes our ability to create, maintain, and follow systems of interconnected rules. Furthermore, I shows how our most important system of rules—that constitutive of our language—helped to lead us to our current position of rule-following, ultra-social, rational, and discursive creatures. | ||
Člověk jako normativní tvor, Academia, Praha, 2022 Kniha se skládá z mírně upravených verzí článků, které jsem v posledních zhruba osmi let publikoval doma i v zahraničí. Všechny ty texty se točí kolem jednoho tématu, kterým je role pravidel v životě lidí, a vedou k překvapivému závěru, že to, co nás lidi odlišuje od jiných tvorů, je právě schopnost vytvářet a udržovat pravidla a řídit se jimi. Člověk je tedy, podle tohoto závěru, vpravdě normativní tvor. | ||
Člověk v zrcadle teorie her, Dokořán, Praha, 2021 Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk Homo economicus? Jak mohly vzniknout základy lidské komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce? Takové otázky si kladou vědci i filosofové a s odpovědí na ně nám může pomoci i teorie her. Ta vznikla v polovině minulého století jako matematický aparát, který měl lidem pomoci se orientovat a rozhodovat ve složitých a zejména konfliktních situacích. Brzy si však začala hledat uplatnění i daleko za hranicemi ekonomie, na niž se nejprve soustředila; dnes proniká do sociologie, politologie i jiných společenských věd, do evoluční teorie a samozřejmě i do filosofie. Tato knížka se pokouší přístupným, nematematickým způsobem objasnit, na jaké filosofické problémy nám tato teorie může pomoci vrhnout světlo. | ||
Philosophy of logical systems, Routledge, New York, 2019 This book addresses the hasty development of modern logic, especially its introducing and embracing various kinds of artificial languages and moving from the study of natural languages to that of artificial ones. This shift seemed extremely helpful and managed to elevate logic to a new level of rigor and clarity. However, the change that logic underwent in this way was in no way insignificant, and it is also far from an insignificant matter to determine to what extent the "new logic" only engaged new and more powerful instruments to answer the questions posed by the "old" one, and to what extent it replaced these questions with new ones. Hence, this movement has generated brand new kinds of philosophical problems that have still not been dealt with systematically. Philosophy of Logical Systems addresses these new kinds of philosophical problems that are intertwined with the development of modern logic. Jaroslav Peregrin analyzes the rationale behind the introduction of the artificial languages of logic; classifies the various tools which were adopted to build such languages; gives an overview of the various kinds of languages introduced in the course of modern logic and the motifs of their employment; discusses what can actually be achieved by relocating the problems of logic from natural language into them; and reaches certain conclusions with respect to the possibilities and limitations of this "formal turn" of logic. | ||
Co je nového v logice?, Nová Beseda, Praha, 2018 Kniha populárním způsobem shrnuje některé pozoruhodné trendy v nedávném a současném vývoji logiky. Stav logiky nyní, na počátku jedenadvacátého století, je takový, že poté, co pro své účely zrekrutovala metody moderní matematiky, se logika rozvětvuje do čím dál větší šířky. Nejenom že vedle kalkulu klasické logiky, která byla dlouho považována za tu jedinou skutečně správnou, stále vznikají nové a nové alternativní kalkuly, ale alternativy se objevují k samotným dříve zdánlivě samozřejmým principům budování kalkulů. Logika navíc, poté co se vymezila oproti svým sousedům, jako je psychologie, lingvistika, či metafyzika, začíná s těmito sousedy opět obcovat a vytvářet plodné aliance. Nadále prohlubuje své propojení s matematikou, ale prohlubuje i kritickou reflexi toho, co jí matematika a matematické modely reálného usuzování skutečně přinášejí. | ||
Filosofie logiky [spoluautor Vlasáková, M.], Filosofia, Praha, 2017 Kniha je soustavným pojednáním o problémech filosofie logiky a přístupech k jejich řešení; je ovšem napsána trochu jinak, než bývají knihy o filosofii logiky po světě obvykle psány. Na jedné straně se snaží ukazovat, že problémy, s nimiž logika a filosofie logiky zápasí, často vznikly mnohem dříve než v době, kdy se objevila moderní logika; na druhé straně se ale snaží ukázat, že je tu specifický druh filosofických problémů týkajících se logiky, který skutečně vznikl až se vznikem moderní logiky a kterému dosud není věnována patřičná pozornost. Kromě tradičních témat (například problematika logických paradoxů, vymezení logické formy, logické zachycení „obecnin“ aj.) se tudíž práce zabývá i ryze novodobými problémy logiky (spojenými například s axiomatizací logických kalkulů a vytvářením jejich množinových modelů, s otázkou jejich úplnosti a neúplnosti, či s bující pluralitou logických systémů). Kniha je psána tak, aby byla srozumitelná nejenom úzkému okruhu odborníků; je tedy vhodná pro studenty různých oborů, kteří přicházejí s logikou do styku, i pro zájemce o logiku z řad široké odborné veřejnosti. | ||
Reflective equilibrium and the Principles of Logical Analysis:
Understanding the Laws of Logic [spoluautor Svoboda, V.], Routledge, New York, 2017 This book offers a comprehensive account of logic that addresses fundamental issues concerning the nature and foundations of the discipline. The authors claim that these foundations can not only be established without the need for strong metaphysical assumptions, but also without hypostasizing logical forms as specific entities. They present a systematic argument that the primary subject matter of logic is our linguistic interaction rather than our private reasoning, and it is thus misleading to see logic as revealing “the laws of thought”. In this sense, fundamental logical laws are implicit to our "language games" and are thus more similar to social norms than to the laws of nature. Peregrin and Svoboda also show that logical theories, despite the fact that they rely on rules implicit to our actual linguistic practice, firm up these rules and make them explicit. By carefully scrutinizing the project of logical analysis, the authors demonstrate that logical rules can be best seen as products of the so called reflective equilibrium. They suggest that we can profit from viewing languages as “inferential landscapes” and logicians as “geographers” who map them and try to pave safe routes through them. This book is an essential resource for scholars and researchers engaged with the foundations of logical theories and the philosophy of language. | ||
Inferentialism: why rules matter, Palgrave, Basingstoke, 2014 The term "inferentialism", coined by Robert Brandom, has become a trademark of a certain position in the philosophy of language which claims that meanings identify with inferential roles - a radical departure from more traditional semantic approaches. Independently of this, the term is now cropping up in logic, in connection with positions prioritizing proof-theory over model theory and approaching meaning in logical, especially proof-theoretical terms. The book brings these two strands together: it reviews and critically assesses the foundations of Brandomian inferentialism, it proposes upgrades, and it clarifies its relationship to inferentialism in logic. Emphasis is laid on clearly articulating the general assumptions on which inferentialism rests, thus elucidating its foundations, followed by discussing the consequences of this standpoint, and then dealing with the most intensive objections raised against the standpoint. | ||
Jak jsme zkonstruovali svou vlastní mysl, Dokořán, Praha, 2014 Současné názory na povahu lidské mysli, jak nám je zprostředkovává kognitivní věda či filosofie mysli, oscilují mezi dvěma extrémními polohami: jednou z nich je názor, že mysl je prostě činnost mozku; druhý je pak názor, že mysl jakožto prostor obsahující myšlenky, pocity ap. je spíše jenom jakýsi metaforický obraz, je to konstrukt, který je výsledkem nějakých našich "interpretačních praktik". Tyto názory se zdají navzájem vylučovat; a přitom každý z nich se zdá mít v něčem pravdu: zdá se být nepochybné, že mysl je nějak reálná a je věcí mozku; ale zdá se tomu být i tak, že to, že náš normální hovor o mysli se vztahuje k něčemu, co se nikde hmatatelně nevyskytuje. V této knize hájíme názor, že tyto dva pohledy jsou slučitelné; že tedy můžeme (a měli bychom) přijmout názor, že to, čemu říkáme mysl, jsme sice zkonstruovali, ale přesto je to navýsost reálná věc. | ||
Člověk a pravidla, Dokořán, Praha, 2011 Poté, co byla za víceméně jednotící rámec současných věd o živé přírodě přijata evoluční teorie a co si tato teorie čím dál častěji nachází cestu i do věd společenských, se před vědci otevírá problém prozkoumání toho, jakým způsobem se v rámci evoluce mohl objevit člověk, tvor s tolika rysy nepodobnými vlastnostem svých zvířecích bratranců. To, co je v současné době v tomto kontextu v centru pozornosti, je otázka evolučního vysvětlení vzniku spolupráce. Kniha poukazuje na fakt, že problém vzniku pravidel s problémem vzniku spolupráce úzce souvisí, pravidla však znamenají něco mnohem více než pouhou "instinktivní" spolupráci; že pravidla jsou tím, co umožnilo, že se spolupráce promítla do samotné naší podstaty a učinila z nás rozumné, hovořící a kulturní tvory. Ukazuje, že stejný druh normativity, který stojí v základě lidské společenskosti, stojí i v základě lidského jazyka a lidského rozumu – že tedy člověka můžeme bez velké nadsázky nazvat normativním tvorem. | ||
Od jazyka k logice [spoluautor V. Svoboda], Academia, Praha, 2009 Kniha se snaží najít odpověď na otázku jaká je povaha logiky. Snaží se nalézt kořeny logiky v přirozeném jazyce a v reálné lidské argumentaci. Ukazuje nicméně, že cesta, která vede od běžného jazyka a argumentace k logickým symbolům a k umělým jazykům, s jakými pracuje moderní logika, není zdaleka přímočará. V knize jsou zároveň systematicky probrány jak základy tzv. klasické logiky, tak i hlavní verze jejích neklasických alternativ. Věnuje se i problémům logického modelování významů výrazů přirozeného jazyka, logickým paradoxům či otázce, kde jsou hranice možností uplatnění metod logického modelování. | ||
Filozofie pro normální lidi, Dokořán, Praha, 2008 Populární úvod do současné filosofie. | ||
Kapitoly z analytické filosofie, Filosofia, Praha, 2005 Nový historický úvod do analytického filosofického myšlení, do kterého se promítlo zhruba deset let mé vědecké a pedagogické práce na tomto tématu. | ||
Logika a logiky, Praha, Academia, 2004 V této knize podávám přehled formálních systémů výrokových logik, probírám jejich vlastnosti a zabývám se i otázkou jejich smyslu a jejich aplikovatelnosti. Rozebírám zejména systémy intuicionistické logiky, vícehodnotových logik, relevančních logik a modálních logik, důraz kladu zejména na tzv. kripkovskou sémantiku, založenou na pojmu možného světa. Předkládám i jisté zobecnění pojmu výrokového počtu a jeho sémantiky. | ||
Úvod do teoretické sémantiky, Karolinum (skripta FF UK), Praha, 2003 3., aktualizované vydání Třetí verze učebního textu k mému kurzu teoretické (zejména formální) sémantiky. (První byla vydána v roce 1994 MU Brno, druhá v roce 1998 Karolinem.) Probírám v něm čtyři typy sémantických modelů: extenzionální, intenzionální, hyperintenzionální a dynamický. | ||
Filosofie a jazyk, Praha, Triton, 2003 Soubor článků napsaných během předchozích zhruba deseti let a určených nejenom nejužšímu okruhu odborníků. Články se snaží filosoficky vyložit různé aspekty fenoménu jazyka a prostřednictvím toho osvětlit povahu některých tradičních filosofických problémů. | ||
Meaning and Structure, Aldershot, Ashgate, 2001 In this book (which is a reworked English version of my Czech 'Význam a struktura') I argue that recent and contemporary (post)analytic philosophy, as developed by Quine, Davidson, Sellars and Brandom, is largely structuralistic in the very sense in which structuralism was originally tabled by de Saussure. I reconstruct de Saussure's view of language, link it to modern formal logic and mathematics and reveal close analogies between its constitutive principles and the principles informing the holistic and neopragmatistic view of language put forward by Quine & comp. I also indicate that this view of language is not incompatible with formal approaches to semantics. | ||
Význam a struktura, OIKOYMENH, Praha, 1999 přepracovaná anglická verze vyšla jako Meaning and Structure (Ashgate, Aldershot, V knize konfrontuji běžné pojetí jazyka, podle kterého je význam záležitostí vztahu slovo-věc, se strukturalistickým pohledem, podle kterého význam nemůže existovat bez toho, aby byly výrazy určitým způsobem provázány mezi sebou. Ukazuji, že takový strukturalismus není jen věcí Ferdinanda de Saussura, ale že se vyskytuje (pod jménem holismus) i v základech (post)analytické filosofie Quina, Davidsona, Sellarse a Brandoma. Ukazuji také, že není neslučitelný s formálně-logickým přístupem k významu, jaký byl rozpracován Carnapem, Montaguem a dalšími. | ||
Doing Worlds with Words, Kluwer, Dordrecht, 1995 In this book I try to throw light on the problem of meaning and critically asses the possibilities and limitations of elucidating the nature of meaning by means of formal logic , model theory and model-theoretical semantics. The main thrust of the book is to show that it is misguided to undestand model theory metaphysically and so to try to base formal semantics on formal metaphysis; I rather urge that model-theoretical tools of analysing language should be seen as means of envisaging a semantically relevant, especially inferential structure of language. | ||
Logika ve filosofii, filosofie v logice (Historický úvod do analytické filosofie), Herrmann a synové, Praha, 1992 Stručný a dnes již zastaralý úvod do analytické filosofie. |
Logika mezi matematikou a filosofií, Filosofia, Praha, 2006 Výbor překladů textů významných logiků a filosofů logiky dvacátého století: G. H. Moore, J. van Heijenoort, W. D. Goldfarb, G. Kreisel, A. Tarski, A. N. Prior, N. Belnap, D. Lewis, H. Putnam, M. Dummett, W. V. Quine. | ||
Meaning: the Dynamic Turn, Oxford, Elsevier, 2003 A collection of essays addressing what can be called the 'dynamic turn' and what has been undergone by many theories of formal semantics of natural language in recent decades. Based on a conference held in Prague in September 2001, the book consists of papers addressing, from various sides, the foundational questions of the dynamic theories of meaning. It includes contributions of writers who are commonly held as authorities concerning the turn, who, however, here concentrate more on the why's than on the how's of dynamic semantics. | ||
Truth and its nature, Kluwer, Dordrecht, 1999 The book draws together contributions from analytic philosophers who analyse the concept of truth within the context established by the results of Alfred Tarski. The main focus of the majority of the contributions is on the recent debate between the 'deflationist' denigration of truth and 'inflationists' who insist that truth is a crucially deep and substantial concept. | ||
Obrat k jazyku: druhé kolo, Filosofia, Praha, 1998 Výbor mých překladů textů současných (post)analytických filosofů: Quine, Sellars, Davidson, Goodman, Rorty, Putnam. | ||
Co po metafyzice?, Archa, Bratislava, 1997 Překlad diskuse mezi H. Putnamem a R. Rortym o metafyzice a relativismu. | ||
P. Tichý: O čem mluvíme? (Vybrané stati k logice a sémantice), Filosofia, Praha, 1996 Výbor překladů článků významného českého logika a filosofa P. Tichého. | ||
Co je analytický výrok? [spoluautor S. Sousedík], OIKOYMENH, Praha, 1995 Překlady textů klíčových z hlediska diskuse o rozhraní mezi analytickými a syntetickými větami: Kant, Mill, Frege, Ayer, Wittgenstein, Malcolm, Quine, Grice & Strawson, Putnam. |
Doxiadis, A. and Papadimitriou, C. H.: Logicomix, Dokořán, Praha, 2012 Tento neobvyklý grafický román pojednává o prvním období života Bertranda Russella a o jeho vášnivém hledání pravdy. Pronásledován tajemstvími své rodiny a neschopen ovládnout svou mladickou náruživost, propadá Russell posedlosti prométheovským cílem: chce položit logické základy pro veškerou matematiku. Během jeho strastiplné pouti za absolutní pravdou se Russellovy cesty kříží s cestami legendárních myslitelů, jako jsou Gottlob Frege, David Hilbert a Kurt Gödel, a jeho vášnivým studentem se stává velký Ludwig Wittgenstein. Ale cíl jeho původní pouti mu stále uniká. Russell se k němu však vytrvale upíná, v časech lásky i nenávisti, války i míru, dokonce i když hrozí pozřít jak jeho kariéru, tak jeho soukromý život, aby ho nakonec dovedl na samý práh šílenství. | ||
Quine, W.V.O.: Od stimulu k vědě, Filosofia, Praha, 2002 Poslední kniha jedoho z jejvýznamnějších představitelů analytické filosofie dvacátého století. Autor se v ní soustředí na základní otázku: jak se v nás z dopadů fotonů na sítnici našeho oka, z nárazů zvukových vln na bubínek našeho ucha a z aktivací ostatních smyslových receptorů může vyvinout ten komplikovaný obraz světa, který přijímáme? Tento zdánlivě velice specifický problém dává autorovi možnost znovu rekalitulovat velká témata své filosofie: v knize tak najdeme shrnutí výsledků Quinovy snahy postavit se k filosofickým problémům způsobem, který je stroze racionální, opírá se o moderní logiku a věnuje patřičnou pozornost výsledkům moderní vědy. | ||
Dennett, D.: Druhy myslí, ARCHA, Bratislava, 1997 druhé vydání V této knize si Dennett klade základní otázku: co je to mysl a kdo jiný (kromě tázajícího se) ji má? Odpovídat se na ni snaží s pomocí propojování výsledků filosofie, umělé inteligence i neurobiologie. Na své fascinující intelektuální cestě pak čelí mnoha dalším, neméně vzrušujícím otázkám: Mohu vědět, co se děje v mysli někoho jiného? Co odlišuje lidskou mysl od myslí jiných živočichů? Kdyby se některým z takových živočichů zázrakem dostalo daru řeči, co bychom se od nich mohli dozvědět? Mohli by vyvinout onu dosud výlučně lidskou schopnost teoretizovat o světě, který obývají? Budou roboti, až se jim jednou dostane senzorických smyslových systémů, myslet tak jako my? | ||
Mehta, V.: Setkání s filosofy, ARCHA, Bratislava, 1995 Zpráva amerického novináře o svých setkáních a anglickou analytickou filosofií a analytickými filosofy. | ||
W.V.O. Quine: Hledání pravdy, Herrmann a synové, Praha, 1994 Quinova 'bilancující' kniha velice koncentrovaným způsobem shrnuje autorovy názory na jazyk, na jeho vztah ke světu a na lidské poznání, ke kterým se autor během svého bohatého filosofického života dopracoval. |
Minshaping and rules, T. Zawidski, (ed.): Routledge Handbook to Mindshaping, Routledge, London, vyjde | ||
Whence correctness?, TOPOI, online first | ||
Inside Human Practices, W. Rzepiński et al. (eds.): Practices in Legal and Social Theories, Routledge, New York, vyjde | ||
The inferential construal of meaning, R. Nefdt, G. Dupre, and K. Stanton (eds.): The Oxford Handbook of the Philosophy of Linguistics, Oxford University Press, Oxford, vyjde | ||
How to classify varieties of consequence, A. Klev (ed.): The Architecture and Archaeology of Modern Logic, Springer, Cham, 2024 | ||
Normativity between philosophy and science, Philosophical Psychology 37, 2024, 1215-1239 | ||
Logic as a science of patterns?, Journal of Philosophy 121, 2024, 5-25 | ||
GOGAR and logical theories, L. Koreň and P. Stovall (eds.): Why and How we Give and Ask for Reasons, Oxford University Press, Oxford, vyjde | ||
Logical Pluralism and Genuine Logic [spoluautor Svoboda, V.], The Logica Yearbook 2022, College Publicatioon, London, 2023, 119-134 | ||
Establishing Logical Forms [spoluautor Svoboda, V.], Logic and Logical Philosophy 32, 2023, 421-442 | ||
Inferentialism naturalized, Philosophical Topics 50, 2022, 33-54 | ||
Logica dominans vs. logica serviens [spoluautor Svoboda, V.], Logic and logical philosophy 31, 2022, 183-207 | ||
Intersubjektivita ve filosofii a v psychologii, Revue pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu 22, 2022, 15-23 | ||
Human World, Analítica #1, 2021, 20-34 | ||
Logic and human practices, M. Blicha and I. Sedlár (ed.): The Logica Yearbook 2020, College Publications, London, 2021, 162-182 | ||
Normative attitudes, L. Townsend, P. Stovall and H. B. Schmid (eds.): The Social Institution of Discursive Norms, Routledge, New York, 2021, 121-137 | ||
Do computers "have syntax, but no semantics"?, Minds and Machines 31, 2021, 305–321 | ||
Jak filosofovat o lidské mysli?, Filosofie dnes 13, 2021, 29–39 | ||
Moderate anti-exceptionalism and earthborn logic [spoluautor Svoboda, V.], Synthese 199, 2021, 8781–8806 | ||
The complexities of syntax, R. Nefdt, C. Klippi and B. Karstens (eds.): Philosophy and Science of Language: Interdisciplinary Perspectives, Palgrave, Basingstoke, 2021, 13-42 | ||
Normative mindshaping and the normative niche, L. Koreň, H. B. Schmid, P. Stovall and L. Townsend (eds.): Groups, Norms and Practices, Springer, Cham, 2020, 85-98 | ||
Inscrutability of reference and Quine's structuralism, F. Janssen-Lauret (ed.): Quine, Structure and Ontology, Oxford University Press, Oxford, 2020, 82-95 | ||
Carnap's Inferentialism, Schuster, R. (ed.): Vienna Circle in Czechoslovakia, Springer, Cham, 2020, 97-109 | ||
Logic as a (natural) science, I. Sedlár and M. Blicha (eds.): The Logica Yearbook 2018, College Publications, London, 2019, 177-196 | ||
Co dělá člověka člověkem? "Povaha" versus "potrava", Filosofický časopis 67, 2019, 677-693 | ||
Is inferentialism circular?, Analysis 78, 2018, 450-454 | ||
Davidson and Sellars on "two images", Philosophia 46, 2018, 183-192 | ||
Interpretace z pohledu filosofa: co to hledáme, když hledáme smysl
, Revue pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu
20, 2018, 8-17 | ||
Inferentialism: where do we go from here, O. Beran, V. Kolman & L. Koreň (eds.): From rules to meanings: New essays on inferentialism, Routledge, New York, 2018, 249-260 | ||
Laws of logic – where do they all
come from? [spoluautor Svoboda, V.], P. Arazim & T. Lávička: The Logica Yearbook 2017, College Publicatioon, London, 2018, 209-221 | ||
Intensionality in Mathematics, M. Piazza and G. Pulcini (eds.): Truth, Existence and Explanation, Springer, Cham, 2018, 57-70 | ||
Diagonal arguments, Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et Historica (Miscellanea Logica) #2, 2017, 33-43 | ||
Podíl TIL na "posvětovění" české filosofické logiky, Filosofický časopis 64, 2016, 831-848 | ||
What is (modern) logic taken to be about and what it is about , ORGANON F 23, 2016, 142-161 | ||
Should one be left or right Sellarsian?, Metaphilosophy 47, 2016, 251–263 | ||
Social normativism, M. Risjord (ed.): Normativity and Naturalism in the Social Sciences, Routledge, London, 2016, 60-77 | ||
Logically incorrect arguments [spoluautor Svoboda, V.], Argumentation 30, 2016, 263-287 | ||
Normativity of meaning: a Sellarsian perspective, A. Jaume & J. Peregrin (eds.): Taula #46, 2016, 11-16 | ||
Incompatibility and inference as bases of logic, P. Arazim & M. Danák (eds.): The Logica Yearbook 2015, 2016, 157-162 | ||
Logical formalization and the formation of logic(s) [spoluautor Svoboda, V.], Logique & Analyse 233, 2016, 55-80 | ||
Inferencialismus, Filosofický časopis 63, 2015, 163-177 | ||
Logic reduced to bare (proof-theoretical) bones, Journal of Logic, Language and Information 24, 2015, 193-209 | ||
Implicitní pravidla, ORGANON F 21, 2014, 381 - 398 | ||
Logic and the pursuit of meaning, Stalmaszczyk, P. (ed.): Philosophy of Language and Linguistics: The Legacy of Frege, Russell, and Wittgenstein, de Gruyter, Berlin, 2014, 193-212 a Czech version appeared in my book 'Filosofie a jazyk' | ||
Rules as the Impetus of Cultural Evolution, Topoi 33, 2014, 531–545 | ||
Logic and reasoning, M. Dančák & V. Punčochář (eds.): The Logica Yearbook 2013, College Publications, London, 2014, 143-160 | ||
Pravidly řízené praktiky, ORGANON F (supplementum) 21, 2014, 104-118 | ||
Současné vědecké poznatky o vnímání: voda na mlýn pragmatismu, Teorie vědy 35, 2013, 431-442 | ||
Criteria for logical formalization [spoluautor V. Svoboda], Synthese 190, 2013, 2897-2924 | ||
Inferentialism and Normativity, M. Beaney (ed.): Oxford Handbook of the History of Analytic Philosophy, Oxford University Press, Oxford, 2013, 1082-1097 | ||
Odkud se berou axiomy logiky?, ORGANON F (supplementary issue 2) 20, 2013, 117-139 | ||
There is no such thing as predication, Conceptus 40/2011, 2013, 29-51 | ||
Logical form and reflective equilibrium [spoluautor Svoboda, V.], M. Peliš and V. Punčochář (eds.): The Logica Yearbook 2011, College Publications, London, 2012, 191-209 | ||
Která formule je ta pravá? (Kritéria adekvátnosti logické analýzy)) [spoluautor V. Svoboda], ORGANON F (supplementary issue 1) 19, 2012, 163-179 | ||
Semantics without meaning?, R. Schantz (ed.): Prospects of Meaning, de Gruyter, Berlin, 2012, 479-502 | ||
Člověk jako normativní tvor, Teorie vědy 34, 2012 | ||
Filosofická logika?, Filosofický časopis 60, 2012, 343-360 | ||
Kognitivní kontrarevoluce?, Filosofie dnes 4, 2012, 19-35 | ||
What is inferentialism?, L. Gurova (ed.): Inference, Consequence and Meaning (Perspectives on Inferentialism), Cambridge Scholars Publishing, Cambridge, 2012, 3-16 | ||
Spory o realismus, Hegel a jazyk(y) matematiky, ORGANON F 19, 2012, 66-83 | ||
Inferentialism and the Normativity of Meaning, Philosophia 40, 2012, 75-97 | ||
The Normative Dimension of Discourse, K. Allan and K. Jasczolt (eds.): Cambridge Handbook of Pragmatics, Cambridge University Press, Cambridge, 2012, 209-225 | ||
Linguistics and Philosophy, R. Kempson, T. Fernando & N. Asher (eds.): Philosophy of Linguistics (Handbook of the Philosophy of Science 14), Elsevier, Amsterdam, 2012, 1-31 | ||
Creatures of norms as uncanny niche constructors, T. Hříbek and J. Hvorecký (eds.): Knowledge, Value, Evolution, College Publications, London, 2011, 189-198 | ||
The use-theory of meaning and the rules of our language games, K. Turner (ed.): Making semantics pragmatic, Emerald, Bingley, 2011, 183-204 | ||
Logic as based on incompatibility, M. Peliš and V. Punčochář (eds.): The Logica Yearbook 2010, College Publications, London, 2011, 158-167 | ||
The past and future of meaning, The Baltic International Yearbook of Cognition, Logic and Communication, vol. 6: Formal Semantics and Pragmatics: Discourse, Context, and Models, URL = http://thebalticyearbook.org/journals/baltic, 2011 | ||
Many-valued logic vs. many-valued semantics, unpublished, 2010 | ||
Logic and Natural Selection, Logica Universalis 4, 2010, 207-223 | ||
Inferentialism and communication: language and the code table problem, X. Arrazola and M. Ponte (eds.): LogKCA-10: Proceedings of the Second ILCLI International Workshop on Logic and Philosophy of Knowledge, Communication and Action, The University of the Basque Country Press, San Sebastian, 2010, 103-116 | ||
Brandom's Incompatibility Semantics, Philosophical Topics 36, 2010, 99-122 | ||
The Enigma of Rules, International Journal of Philosophical Studies 18, 2010, 377-394 | ||
Normative Pragmatics, L. Cummings (ed.): The Pragmatics Encyclopedia, Routledge, London, 2010, 297-300 | ||
The Myth of Semantic Structure, P. Stalmaszczyk (ed.): Philosophy of Language and Linguistics, vol. I: The Formal Turn, Ontos, Frankfurt, 2010, 183-197 | ||
Language, the world and the nature of philosophy, R. E. Auxier and L. E. Hahn (eds.): The Philosophy of Richard Rorty, La Salle (Ill.), Open Court, 2010, 225-245 | ||
Two Concepts of Validity and Completeness, Acta Universitatis Carolinae - Philosophica et Historica (Miscellanea Logica) '07, 2010, 23-39 | ||
Kvaszova filosofie matematiky mezi platonismem a naturalismem, ORGANON F 17, 2010, 71-80 | ||
Inferentializing Semantics, Journal of Philosophical Logic 39, 2010, 255-274 | ||
Co je to myšlenka?, M. Petrů a kol. (eds.): Struny mysli, Montanex, Ostrava, 2009, 9-19 | ||
Inferentialism and Compositionality of Meaning, International Review of Pragmatics 1, 2009, 154-181 | ||
Inferentializing Consequence, M. Peliš (ed.): The Logica Yearbook 2008, College Publications, London, 2009, 155-168 | ||
"Filosof?? A to se nemůžete živit nějak poctivě?", Filosofie dnes 1, 2009, 65-77 http://filosofiednes.ff.uhk.cz | ||
Inferentialist Approach to Semantics, Philosophy Compass 3, 2008, 1208-1223 | ||
What is *the* logic of inference?, Studia Logica 88, 2008, 263-294 | ||
Wittgenstein a pravidla našich jazykových her, R. Kišoňová, V. Vitálošová & A. Démuth (eds.): Wittgensteinovské skúmania, Schola Philosophica, Pusté Úľany, 2008, 70-84 | ||
Logic and 'nothing else', M. Peliš (ed.): The Logica Yearbook 2007, Filosofia, Prague, 2008, 111-118 | ||
Deflationism and Inferentialism, talk at the Pecs conference on Paul Horwich, unpublished, 2007 | ||
Gödel, Truth and Proof, Journal of Physics: Conference Series 82, 2007 | ||
Logical Rules and the a priori: Good and Bad Questions, J.-Y. Béziau & A. Costa-Leite (ed.): Perspectives on Universal Logic, Polimetrica, Monza, 2007, 111-122 | ||
Consequence and Inference, Kolman, V. (ed.): Miscellanea Logica: Truth and Proof, FF UK, Prague, 2006, 1-18 | ||
Lesk a bída platonistické koncepce sémantiky, M. Zouhar (ed.): Jazyk z pohĺadu sémantiky, pragmatiky a filozofie vedy (Příloha časopisu ORGANON F), FLÚ SAV, Bratislava, 2006, 38-49 | ||
Intersubstitutivity, M. Bílková & O. Tomala (eds.): The Logica Yearbook 2005, Filosofia, Praha, 2006, 149-163 | ||
Extensional vs. Intensional Logic, D. Jacquette (ed.): Philosophy of Logic (Handbook of the Philosophy of Science 5), Elsevier, Amsterdam, 2006, 831-860 | ||
Semantics as Based on Inference, J. van Benthem et al. (eds.): The Age of Alternative Logics, Kluwer, Dordrecht, 2006, 25-36 | ||
Fregův obrat k jazyku, M. Nitzsche, P. Sousedík & M. Šimsa (eds.): Schisma filosofie 20. století, Filosofia, Praha, 2006, 29-42 | ||
Logica ludus, Nosek, J. (ed.): Hra, věda a filosofie, Filosofia, Praha, 2006, 203-211 | ||
Developing Sellars' semantic legacy: meaning as a role, P. Wolf and M. N. Lance: The Self-Correcting Enterprise, Rodopi, Amsterdam, 2006, 257-274 | ||
Meaning as an inferential role, Erkenntnis 64, 2006, 1-36 | ||
Brandom and Davidson: what do we need to account for thinking and agency, Philosophica 75, 2006, 43-59 | ||
Co je to sémantika?, P. Sousedík (ed.): Jazyk, logika věda, Filosofia, Praha, 2005, 51-62 | ||
Is compositionality an empirical matter?, M. Werning, E. Machery & G. Schurz (eds.): The Compositionality of Meaning and Content, Ontos, Frankfurt, 2005, 135-150 | ||
The Nature of Meaning: Brandom vs. Chomsky, Pragmatics and Cognition 13, 2005, 39-57 the whole volume reprinted as P. Stekeler-Weithofer (ed.): The Pragmatics of Making it Explicit, Benjamins, Amsterdam, 2008 | ||
The 'Causal Story' and the 'Justificatory Story', Boros, J. (ed.): Mind in World, Brambauer, Pécs, 2005 | ||
Is propositional calculus categorical?, unpublished, 2004 | ||
Pragmatismus und Semantik, Fuhrmann, A. and Olsson E. J. (eds.): Pragmatisch denken, Ontos, Frankfurt a M., 2004, 89-108 [in German] | ||
Pojem interpretace v logice, M. Zouhar (ed.): Používanie, interpretácia a význam jazykových výrazov, VEDA, Bratislava, 2004, 9-19 | ||
Logic as 'making it explicit', L. Běhounek (ed.): Logica Yearbook 2003, Praha, Filosofia, 2004 | ||
Pragmatism and Semantics, P. Ghirardelli, Jr & J. Zabatiero (ed.): Revista Filosofia Americana, CEFA & FTSA, 2003 [in Portugese] | ||
Other worlds (what is the use of worlds beyond the real one?), H. Rott & V. Horák (eds.): Possibility and Reality - Metaphysics and Logic, Ontos, Frankfurt a M., 2003 | ||
Meaning and Inference, T. Childers and O. Majer (ed.): Logica Yearbook 2002, Praha, Filosofia, 2003, 193-205 | ||
Dvě úrovně sémantiky, Filosofický časopis 51, 2003, 547-565 | ||
Formální zachycení kontextu, Slovo a slovesnost 64, 2003, 8-20 | ||
Proč Wittgenstein opustil traktátovskou teorii jazyka a proč bychom jej měli následovat, ORGANON F 10, 2002, 14-22 | ||
Dynamic Semantics with Choice Functions [spoluautor K. von Heusinger], H. Kamp & B.Partee (eds.): Context-Dependence in the Analysis of Linguistic Meaning, Elsevier, Amsterdam, 2002, 255-274 | ||
Metaphysics as an Attempt to Eat One's Cake and Have it, U. Mexiner (ed.): Metaphysics in the Post-Metaphysical Age, Wien, öbv & hpt, 2001, 349-357 | ||
Absolute and Relative Concepts in Logic, O. Majer (ed.): Logica Yearbook 2000, Praha, Filosofia, 2001, 71-77 | ||
TIL a hyperintenzionatita, ProFil 2, 2001 | ||
Constructions and Concepts, T. Childers & J. Palomäki (eds.): Between Words and Worlds (A Festschrift for Pavel Materna), Filosofia, Praha, 2000, 34-48 | ||
The Logic of Anaphora, T. Childers (ed.): The Logica Yearbook 1999, Filosofia, Praha, 2000, 191-205 | ||
Variables in Natural Language: Where They Do Come From?, M. Böttner & W.Thümmel (eds.): Variable-free Semantics, Secolo, Osnabrück, 2000, 46-65 | ||
Reference and Inference, K. von Heusinger & U.Egli (eds.): Reference and Anaphoric Relations, Kluwer, Dordrecht, 2000, 269-286 | ||
Co je to (Fregovská) logika?, F. Gahér (ed.): Bolzano(+150)-Frege(*150) (Logica et Methodologica, vol. VI), Univerzita Komenského, Bratislava, 2000, 49-57 | ||
'Fregean' Logic and 'Russellian' Logic, Australasian Journal of Philosophy 78, 2000, 557-575 | ||
The 'Natural' and the 'Formal', Journal of Philosophical Logic 29, 2000, 75-101 | ||
Pozoruhodné logické systémy I-IV, ORGANON F 8, 2000, 90-96, 210-217, 342-348, 460-466 | ||
Zen & the art of (Davidsonian) analytic philosophy, unpublished, 1999 (Czech version appeared in my book 'Filosofie a jazyk') | ||
The Pragmatization of Semantics, K. Turner (ed.): The Semantics/Pragmatics Interface from Different Points of View, Elsevier, North-Hollard, 1999, 419-442 | ||
Donald Davidson: boj s 'mýtem subjektivního', Filosofický časopis 47, 1999, 191-214 | ||
Linguistics and Philosophy, Theoretical Linguistics 25, 1998, 245-264 | ||
Děláme světy jazykem?, ORGANON F 6, 1998, 40-48 | ||
Internet: dobro, nebo zlo?, Filosofický časopis 46, 1998, 5-15 | ||
What does one need when she needs 'higher-order' logic?, Proceedings of LOGICA'96, Filosofia, Praha, 1997 | ||
When meaning goes by the board, what about philosophy?, Proceedings of ANALYOMEN 2 vol. 2, de Gruyter, Berlin, 1997, 216-222 | ||
Language and its Models, Nordic Journal of Philosophical Logic 2, 1997, 1-23 | ||
Structure and Meaning, Semiotica 113, 1997, 71-88 | ||
Topic and Focus in a Formal Framework, B. Partee & P. Sgall (eds.): Discourse and Meaning, Benjamins, Amsterdam, 1996, 235-254 | ||
Dynamická sémantika a dynamická logika, ORGANON F 4, 1996, 333-348 | ||
Co člověk potřebuje, když potřebuje 'logiku vyššího řádu'?, nepublikováno, 1995 anglická verze vyšla v Proceedings of LOGICA'96 | ||
Topic, Focus and the Logic of Language, Kohlhof, I., Winkler, S. & Drubig, H.B. (eds.): Sprachtheoretische Grundlagen für die Computerlinguistic, IBM Deutschland, Heidelberg, 1995, 49-57 | ||
Structural Linguistics and Formal Semantics, E. Hajičová et al. (eds.): Travaux de Circle Linguistique de Prague I, Benjamins, Amsterdam, 1995, 85-97 | ||
Topic-focus articulation as generalized quantification, P. Bosch & R. van der Sandt (eds.): Proceedings of Focus and natural language processing, IBM Deutschland, Heidelberg, 1994, 379-387 | ||
Interpreting Formal Logic, Erkenntnis 40, 1994, 5-20 | ||
Post-analytická filosofie, ORGANON F 1, 1994, 89-108 | ||
Richarda Rortyho cesta k postmodernismu, Filosofický časopis 42, 1994, 381-402 | ||
Possible Worlds: A Critical Analysis, Prague Bulletin of Mathematical Linguistics #59, 1993, 9-21 | ||
Is Language a Code?, From the Logical Point of View #2, 1993, 73-79 |
Garfield, J. & G. Priest: Nágárdžuna a hranice myšlení, Holba, J. (ed.): Nágárdžuna, filosofie střední cesty, OIKOYMENH, Praha, 2012, 305-330 | ||
Quine, W.V.O.: Ohlédnutí za dvěma dogmaty, Filosofický časopis 51, 2003, 71-81 | ||
Brandom, R.: Rozum, vyjádření a filosofie, Filosofický časopis 48, 2000, 419-437 | ||
Abrams, E., Goldberg, S., Hetherington, E.: Rozhovor s Donaldem Davidsonem, Filosofický časopis 47, 1999, 263-276 | ||
Putnam, H.: Problém realismu, J. Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, FILOSOFIA, Praha, 1998, 173-193 | ||
Goodman, N.: Slova, Díla, Světy, J. Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, FILOSOFIA, Praha, 1998, 127-146 | ||
Davidson, D.: O samotné myšlence pojmového schématu, J. Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, FILOSOFIA, Praha, 1998, 107-126 | ||
Sellars, W.: Význam jako funkční klasifikace, J. Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, FILOSOFIA, Praha, 1998, 83-106 | ||
Quine, V.W.O: Ontologicá relativita, J. Peregrin (ed.): Obrat k jazyku: druhé kolo, FILOSOFIA, Praha, 1998, 47-82 | ||
Rorty, R.: Putnam a hrozba relativismu, Co po metafyzice?, ARCHA, Bratislava, 1997 | ||
Putnam, H.: Realismus s lidskou tváří, Co po metafyzice?, ARCHA, Bratislava, 1997 | ||
Tichý, P.: Znovu o Sinn a Bedeutung, J. Peregrin (ed.): P. Tichý: O čem mluvíme (vybrané stati k logice a sémantice), FILOSOFIA, Praha, 1996, 147-161 | ||
Tichý, P.: Konstrukce, J. Peregrin (ed.): P. Tichý: O čem mluvíme (vybrané stati k logice a sémantice), FILOSOFIA, Praha, 1996, 119-145 | ||
Wheeler, S. III: Rozšíření deconstrukce, Filosofický časopis 44, 1996, 943-963 | ||
Stekeler-Weithofer, P.: Idea, pojem, význam, Filosofický časopis 43, 1995, 989-1006 | ||
Putnam, H.: Analytické a syntetické, J. Peregrin & S. Soudedík (ed.): Co je analytický výrok?, OIKOYMENH, Praha, 1995, 117-142 | ||
Grice, H.P. & Strawson, P.F.: Na obranu dogmatu, J. Peregrin & S. Soudedík: Co je analytický výrok?, OIKOYMENH, Praha, 1995, 101-116 | ||
Malcolm, N.: Jsou nutné propozice skutečně verbální?, J. Peregrin & S. Soudedík (eds.): Co je analytický výrok?, OIKOYMENH, Praha, 1995, 65-78 | ||
Wittgenstein, L.: Z přednášek, J. Peregrin & S. Soudedík (ed.): Co je analytický výrok?, OIKOYMENH, Praha, 1995, 59-64 | ||
Ayer, A.J.: A priori, J. Peregrin & S. Soudedík (eds.): Co je analytický výrok?, OIKOYMENH, Praha, 1995, 45-58 | ||
Frege, G.: Jsou zákony aritmetiky syntetické a apriorní?, J. Peregrin & S. Soudedík (eds.): Co je analytický výrok?, OIKOYMENH, Praha, 1995, 33-44 | ||
Rorty, R.: Zkoumání jako rekontextualizace - antidualistické pojetí interpretace, Filosofický časopis 42, 1994, 358-379 |
Inferentialism, logic and epistemology | ||
Will the aliens have a different logic? | ||
Expressivism about logical forms |